REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování | ![]() |
Prostor, který sdílíme a kde by nám mělo být dobře
Veřejný prostor je více než jen volné místo mezi domy. Vytváří nenápadně atmosféru města a ovlivňuje tím kvalitu života jeho obyvatel. Přestože jeho podobu určují převážně města, stále větší vliv na něj mají i soukromé subjekty – například firmy, které instalují z ekonomických důvodů do otevřeného prostoru výdejní boxy. Některých se nevšimneme, dokud je sami nevyužijeme, některé nás hned napoprvé zaujmou necitlivým umístěním či podobou.
Ve Dvoře Králové nad Labem je takovým případem umístění boxu podél chodníku v Legionářské ulici nebo pod městskou bránou v Husově ulici. Kritika se netýká jen samotného vzhledu boxů, ale především jejich vlivu na dopravu. „Nevhodně umístěné výdejní boxy nám komplikují údržbu chodníků i zimní úklid. Problémy působí také dodávky dopravních firem a aut zákazníků, které při zajíždění ničí obrubníky a povrchy. Navíc vznikají nebezpečné situace, kdy chodci kvůli překážkám vstupují do vozovky“, vyjádřil se k situaci ve Dvoře Králové Dominik Valenta, ředitel místních technických služeb města. Výdejní box umístěný pod historicky významný architektonický prvek pak vyvolává otázky ohledně celkové vizuální harmonie místa.
Mediálně diskutovaný byl v našem kraji výdejní box v Hradci Králové – pouhý metr od sochy Vladimíra Preclíka „Květ Polabí“. Přestože box stál na soukromém pozemku a jeho instalace byla legální, veřejná kritika přiměla provozovatele k jeho přemístění. Ukázalo se tak, že citlivý přístup k veřejnému prostoru je nejen žádoucí, ale také možný.
Města ani firmy se však aktuálně nemají při rozhodování o co opřít a předejít tak těmto situacím.V lednu 2025 Ministerstvo průmyslu a obchodu na svém webu informovalo, že obce mají možnost regulace výdejních boxů v rámci přenesené působnosti pomocí tržního řádu, Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2023 vydalo Metodickou pomůcku k jednotnému postupu při posuzování výdejních boxů.
Aktuálně se však objevilo praktické řešení pro všechny dotčené subjekty.
Odborný rámec místo zákazů
Architektka a odbornice na veřejný prostor Veronika Rút již dříve iniciovala výzvu, která měla za cíl nastavit hranice a možnosti spolupráce při umisťování výdejních boxů, a to na základě i příkladů dobré praxe ze zahraničních měst jakými jsou Utrecht a Oslo.
„Výdejní boxy dnes často nepodléhají žádnému povolování ze strany měst. To vede k jejich instalaci i na místa, která jsou pro chodce či estetiku města nevhodná – u soch, pomníků, v křižovatkách nebo přímo na schodech,“ vysvětluje Veronika Rút. „Nejde o zákaz, ale o hledání rovnováhy. Výdejní boxy do města patří, ale je třeba přemýšlet, kam a jak je umístit,“ vysvětlila na svém webu.
Respektované architektce se podařilo v rámci výzvy spojit architekty, právníky, designéry a zástupce z 18 měst napříč republikou. Výsledkem jejich pětiměsíční spolupráce je dokument - odborné doporučení - nazvaný „Strategie pro umisťování výdejních boxů“, který má pomoci městům i firmám najít rovnováhu mezi moderními službami a ohleduplností k veřejnému prostoru.
Strategie nenavrhuje zákazy, ale přináší doporučení a principy, které lze zapracovat do městských rozhodovacích procesů. Pokud ji město schválí, může se stát závazným rámcem pro umísťování boxů na městských pozemcích.
Komu strategie pomůže
Tato strategie má smysl ve městech, kde řeší veřejný prostor na více úrovních. Například v Mikulově, jednom z 18 zúčastněných měst, již existuje manuál vizuálního smogu, tedy srozumitelná metodologie pro podnikatele, ale i soukromé osoby, která přispívá ke kultivaci veřejného prostoru v historicky cenném městě. Jak přiznala místostarostka Mikulova Petra Korlaar, implementace tohoto manuálu je postupná, ale každým rokem je vidět posun v podobě čistoty veřejného prostoru v barokním a turisty vyhledávaném Mikulově. Radnice také zavedla novou pozici městského architekta, kterým se stal Petr Štefek. Ten městem skutečně žije a vnímá i možné přesahy své práce, což, dle jejích slov, není úplně obvyklé. Možná právě proto ho oslovila Veronika Rút s vizí vzniku strategie pro rozmisťování výjezdních boxů. Je tak logické, že tato odborná spolupráce se bude zpět promítat i do Mikulova. „Chápeme, že s tendencí rušit pobočky České pošty roste potřeba umístění výdajových boxů blíže občanům a svou roli hraje i ekonomický zájem ze strany majitelů pozemků. Cílem manuálu je předejít nevhodným umístěním výdajových boxů,“ sdělila Petra Korlaar. Mikulov má tak v tomto ohledu oproti jiným městům náskok, a to i v jiné oblasti.
Umělecká díla bez not
Kromě zmíněného manuálu vizuálního smogu připravil totiž Petr Štefan také Metodiku nakládání s uměleckými díly ve veřejném prostoru. Podle místostarostky je totiž v českých městech časté, že se do veřejného prostoru dostávají umělecká díla nahodile – například formou darů, nebo bez jasné koncepce. Výsledkem může být narušení veřejného prostoru, nebo jeho „privatizace“ jednotlivými umělci.„Je potřeba, aby i umisťování soch, plaket nebo zakázkových děl probíhalo uváženě a s ohledem na kvalitu prostoru i jeho dlouhodobou udržitelnost,“ dodává Korlaar. Nezbytnou součástí strategie je také správa těchto děl – tedy péče o ně, ale i odvaha otevřít debatu o tom, kdy konkrétní dílo již splnilo svou roli, tzv. dožilo, a je čas ho z veřejného prostoru odstranit. Dle jejích slov si veřejný prostor zaslouží maximální pozornost. „Je to prostor sdílený, reprezentativní a hodnotný – a právě proto by s ním mělo být zacházeno s úctou, koncepcí a dlouhodobou vizí,“ vzkázala místostarostka z barokního Mikulova do královského věnného města - Dvora Králové nad Labem.
Manuál veřejného prostoru ve Dvoře Králové
Ve veřejném prostoru se vedle výdejních boxů a uměleckých děl setkáváme i s dalšími prvky. Například město Dvůr Králové nad Labem nedávno řešilo kauzu s umístěním a podobou kontejnerových stání v nově revitalizovaném prostoru sídliště u oční školy a to přesto, že město má od roku 2023 radou schválený a městským architektem zpracovaný manuál veřejného prostoru.
Zároveň už většina z nás zapomněla, že z veřejného prostoru úplně zmizely telefonní budky: poslední byla demontována před 4 lety, z některých se staly knihobudky. Naopak novinkou jsou kromě výdejních boxů například parkovací automaty.
Kateřina Sekyrková
Zdroj: web Veroniky Rút, město Mikulov, web města Dvůr Králové
Vaše komentáře |